Archivní text z dřívějších let. Některé tehdejší zvyklosti dnes už neplatí.
01 Okénko do historie
Je již tradicí, že v posledním srpnovém týdnu probíhá na půdě domácí pořadatelské firmy KOBIT výstava komunálních vozidel, silničářských a speciálních nástaveb pod názvem Jičínský veletrh, dříve s názvem STAN. Proč právě tento název a co předcházelo vzniku celé akce, se dočtete právě tady.
Otec celé této myšlenky a akce — Ing. Jaroslav Nožička, který nás náhle opustil v prosinci roku 2018, na začátky vzpomínal takto:
Někdy v roce 1987 nebo 1988 jsem byl pozván kamarádem na akci „Dny nové techniky“ do Dolného Kubína. Pořadatelem byla okresní správa cest a do areálu cestářů se tenkrát sjelo docela dost techniky a zákazníků. Líbil se mi ten nápad udělat něco takového doma na dvoře. Když k tomu přičteme, že v roce 1997 jsme po ročním působení v Jičíně chtěli prezentovat některé nové projekty, bylo o důvod víc udělat domácí předváděčku. První stan byl poznamenaný špatně zvoleným termínem a zimou.
I v organizaci jsme se učili. Nakonec ta ukrutná zima zapříčinila, že poslední den po obědě zákazníci nechtěli vyjít ven ze stanu a prohlídnout si vystavené stroje. Prosili jsme je, aby šli alespoň k oknům stanu, a my necháme výrobky předjet s výkladem ve stanu. A to byl ten impulz, že jsme již druhý stan postavili na konci srpna a lidi už neprovázíme mezi staticky vystavenými stroji, ale zcela naopak, oni sedí v rozhrnutém stanu a výrobky předjíždějí.
02 STAN
Dávno pryč byly doby, kdy se prezentovaly pouze produkty pořádající firmy. Výstava STAN byla především o setkáních, v jejichž rámci se potkávali výrobci a prodejci techniky se svými zákazníky. V neposlední řadě se tak prokazovalo, že konkurence se dokáže sejít pod jednou střechou a pracovat na společných projektech. Výsledkem byl rostoucí počet vystavovatelských firem — v tehdejších ročnících se jich v Jičíně scházelo zhruba 30 až 40.
Tato ojedinělá akce se tak těšila vzrůstajícímu zájmu a oblibě. Také proto došlo k úpravě pojmenování akce.
03 Jičínský veletrh
Vzhledem k dobrému a velmi zvučnému jménu, které si STAN vytvořil mezi ostatními firmami a odbornou veřejností, se v pořadatelské firmě zrodila myšlenka na novou koncepci celé akce, ze které se vzhledem k rozsahu stal veletrh.
V upraveném areálu firmy KOBIT si tak mohli návštěvníci prohlédnout v rámci odborné komentované přehlídky leckdy až 112 exponátů. Akce se stávala zajímavější jak pro vystavovatele, tak pro návštěvníky. Akční předvádění exponátů bylo zákazníky velice ceněné a oblíbené. Do Jičína se sjížděli zástupci SÚS, technických služeb měst a obcí, stavebních firem, krajů a obcí i soukromníci z Čech i ze zahraničí.
Řada firem tehdy přišla na to, že je zbytečné vynakládat obrovské sumy za výstavní plochu na velkých veletržních akcích. Cílového zákazníka i partnerské firmy oslovila lépe právě takováto akce v takřka rodinné a přátelské atmosféře, na které firmy prezentovaly své produkty. Pro velký zájem návštěvníků býval každý den vyhrazen pro hosty z určitých krajů republiky — kdo ale přijel mimo „svůj“ den, o nic nepřišel.
Pořadatelům šlo o to, aby si zde lidé našli i čas k diskuzím, ze kterých mohli při vymýšlení nových variant strojů čerpat i výrobci. Proto se od roku 2011 rozhodli zkrátit čas fyzického představování strojů na minimum a přehlídku udělat dynamičtější, s důrazem na novinky a speciality z dílen vystavovatelských firem. To zároveň vedlo k rozšíření výstavní „statické“ plochy, poseté dalšími výrobky a stánky vystavujících firem. Samozřejmostí bývalo občerstvení v „party“ STANu i pro šťastlivce vylosovaný let nad Českým rájem. Hosté měli pro větší informovanost k dispozici velkoplošnou obrazovku, která zachycovala děj přehlídky a mimo hlavní program představovala vystavující firmy jejich reklamními spoty.
04 Současnost
Kam příběh došel
Z nápadu odkoukaného v Dolném Kubíně a první prochladlé předváděčky se stala jednička mezi odbornými veletrhy. V posledních ročnících míří do upraveného areálu KOBIT přes šedesát vystavovatelů — přední firmy komunální, silničářské a hasičské techniky — a s nimi profesionálové z celé republiky i ze zahraničí.
Jedno se ale za celou tu dobu nezměnilo: diváci sedí v rozhrnutém stanu a stroje předjíždějí přímo před nimi. Technika zkrátka přijede za vámi. Vedle přehlídky po celý den žije i výstavní plocha plná strojů a stánků, mezi kterými se návštěvníci volně pohybují podle své chuti.
Areál se mezitím zaplnil až po okraj — výstavní plocha už nemá kam růst. Veletrh ale nikdy nesázel na to, kdo bude největší; jeho silou je blízkost, s jakou se tu potkávají lidé, kteří technice rozumějí a mají ji rádi.
A tak se příběh, který kdysi začal na jednom dvoře, píše dál — rok co rok, poslední srpnový týden v Jičíně.