Veletrh si děláme sami: jak se rodí třicítka

Žádná agentura, žádná najatá produkce. Veletrh se rodí ve výrobních halách, na plochách uvnitř areálu i za jeho branami a ve skladu plném kelímků a pytlů na odpad. Měsíc před jubilejní třicítkou jsme vyzpovídali organizační tým a vytáhli z něj i pár pikantností z kuchyně příprav. Společný jmenovatel všech odpovědí? Děláme si to sami. Jako vždycky.

Kdo to organizuje a připravuje?

Sami. Celý veletrh si připravujeme vlastními silami, bez externí agentury — od prvního nákresu výstaviště po poslední zametený metr. Hlavní stany stavíme sami a na přípravách se podílí velká část zaměstnanců včetně majitelů. To celé za plného provozu. Výroba kvůli veletrhu nestojí ani den, takže přípravy skládáme kolem ní. Proč se s tím tak nadřeme? Protože akce dělaná vlastními silami si drží domácí atmosféru. A ta se najmout nedá.

Kdy začínáte s přípravami?

Popravdě? Hned, jak dozní ten předchozí ročník. Ještě se bourají stany a my už si zapisujeme, co se dařilo a kde nás tlačila bota. Na jaře pak ročník dostává tvář: navrhují se pozvánky a další materiály. A vedle toho běží kolotoč věcí s překvapivě dlouhými lhůtami:

• žádosti k Policii ČR — několik měsíců předem, kvůli povolení dopravního značení a uzavírky,
• žádost městu Jičín — na uzavírku komunikace,
• příprava parkoviště — sečení a mulčování pole, které o veletrhu poslouží návštěvníkům,
• stavba stanů — parta deseti kluků, dva až tři měsíce před akcí, včetně zátěžových testů.

K tomu ozvučení, LED obrazovka, catering, pitný režim, moderátoři a odvoz firemních vozů z areálu, aby bylo kde vystavovat. A pak celá ta hora drobností, kterých si nikdo nevšimne, dokud nechybí: kelímky, talíře, příbory, pytle na odpad, utěrky.

Do zázemí přitom investujeme průběžně: loni dostal divácký stan novou střešní plachtu, letos jsme vyměnili všechny boční. A úplně nové jsou letos i stany občerstvení, takzvané pagody.

Hlavní divácký stan, letos s novými bočními plachtami

A mění se i samotný areál?

Ani letos se mu nevyhnuly „stavební úpravy“. Děláme je proto, abychom dokázali lépe vyhovět požadavkům vystavovatelů. V zadní části jsme velkoplošnou LED obrazovku přesunuli doprostřed cesty, aby na ni bylo vidět z větší dálky, a před ní vzniklo „náměstíčko“. Uprostřed něj najdete další občerstvení s menším posezením, včetně šťavnaté grilované kýty servírované rovnou z grilu.

Plochy kolem areálu se na tři dny promění v parkoviště — loňský ročník z výšky

Jak je to s vystavovateli a jejich expozicemi?

Na jaře kontaktujeme vystavovatele z minulých ročníků. Zájem firem je veliký a výstavní plocha se zaplní do posledního místa. Letos na ní své expozice staví 62 vystavovatelů, nabitá je ještě víc než jindy. Pro návštěvníky je to dobrá zpráva: čím plnější plocha, tím víc techniky k vidění. Výstaviště pak kreslíme doslova na míru: podle počtu a velikosti expozic vzniká rastr stánků s rozvody vody a elektřiny. Každá firma má jiné nároky — někomu stačí plocha pro stroj, jiný staví stan se zázemím, další potřebuje přípojku vody nebo silnější elektriku. K tomu je potřeba domyslet, kudy budou lidé chodit a kudy se budou stroje dostávat ven na přehlídku, aby si expozice nestály v cestě. Počítáme i s tím, že část vystavovatelů se hlavního programu neúčastní a je celý den u svého stánku.

Od vystavovatelů si mezitím vyžádáme podklady — loga a videa na LED obrazovku, krátké texty pro moderátory a seznamy exponátů, které se budou předvádět. Týden před akcí plochu rozměříme a jednotlivé stánky označíme právě těmi logy.

Papír ale všechno neuhlídá. Loni jsme přímo na místě řešili výpadky elektřiny a doladění přívodů k jednotlivým expozicím — takové věci se ukážou, až když se všechno zapne naráz.

A návštěvníci?

Loni prošlo branami za tři dny 1 787 návštěvníků; nejsilnější středa jich přivedla 819. Spolu s posádkami stánků se areálem pohybovalo přes 2 300 lidí, ve středeční špičce přes tisíc naráz. Jídlo zajišťuje cateringová firma, výčepy a celý pitný režim si ale obsluhujeme sami. Pro zhruba 250 návštěvníků řešíme ubytování v okolních hotelech a penzionech. Jičín v posledním srpnovém týdnu prostě žije veletrhem.

Ve špičce se areálem pohybovalo přes tisíc lidí naráz — divácký stan při loňském ročníku

A co exponáty?

Servis odbavuje více než 100 kusů techniky. Každý stroj se přebírá, kontroluje a parkuje na své místo. Kluci si jednou spočítali, že při jednom dni přebírání techniky naběhali skoro 20 kilometrů. Ten týden nikdo z nás posilovnu nepotřebuje.

A samotná akce?

Na provoz veletrhu nasazujeme kolem 40 lidí:

• obsluha občerstvení,
• řidiči,
• služby na parkovištích a bráně,
• ostraha,
• údržba areálu,
• uklízečky a další.

Každý exponát má své číslo a přiděleného řidiče, aby před diváky vyjel přesně ve chvíli, kdy má. Svůj řád má i zásobování: do areálu smí každé ráno jen do 9:00. Pak už plocha patří návštěvníkům.

Technika v akci před hlavní budovou — vlevo střecha diváckého stanu, vpravo LED obrazovka

Akce trvá pro návštěvníky tři dny. A když to skončí?

Od pondělí, kdy vrcholí poslední přípravy, do středy jsme na nohou od 7:00 do půlnoci. Čtvrtek je „volnější“: končíme „už“ v 19:00. V pátek se ve stanu sejde celá firma a ročník společně zakončíme; patří to k veletrhu stejně jako technika. Potom několik dní bouráme stany, demontujeme rozvody a vracíme areál do původního stavu. A někde mezi tím se, jako každý rok, začne rodit další ročník.

Jak vypadá výsledek, když se celoroční práce sečte? Nejlíp to poví loňský sestřih:

Vždycky to stojí za to! A do třicítky jdeme zase naplno. Přijeďte se přesvědčit: 25.–27. 8. 2026, areál KOBIT Jičín. Vstup je po registraci zdarma, vyřídíte ji za pár minut. Veletrh je určen odborné veřejnosti, vstup je povolen pouze osobám starším 15 let.

Text vznikl podle rozhovoru „Jak je to vlastně s tím Jičínským veletrhem?“, který vyšel na kobit.cz před loňským ročníkem — pro třicítku jsme ho převzali a aktualizovali.